O horách a životě starých horalů vypráví kniha Miloše Gerstnera        Hory dávají chléb

Vydává Dauphin v rámci svého desátého knižního čtvrtku

Jak se žilo v horách v době průmyslové revoluce vypráví kniha Miloše Gerstnera Hory dávají chléb z nakladatelství Dauphin.

Miloš Gerstner: Hory dávají chléb

Román známého písmáka ze starých Krkonoš vypráví osudy a strázně horalů na počátku průmyslové revoluce, která zásadně změnila rytmus jejich životů.

232 stran, MOC 368 Kč

Odpovědný redaktor Daniel Podhradský Vydalo nakladatelství Dauphin roku 2023 Vydání první www.dauphin.cz

Tato kniha vyšla díky finanční podpoře Nadačního fondu Škoda Auto z grantového programu na podporu kultury.                                                                                                                                                                                                                                                                       

Miloš Gerstner 

Pocházel z maminčiny strany ze starého rodu z Benecka, sám se narodil ve Vrchlabí (ročník 1915). Nejdříve zde dlouhá léta učiteloval, později pracoval jako etnograf Krkonošského muzea. Na základě vyprávění pamětníků (obzvlášť rád vzpomínal na večery ve staré dřevěné chalupě, kdy jako malý kluk dychtivě naslouchal vyprávění své babičky), vlastních pozorování a pozdějších studií sepsal osobitý krkonošský kalendář. Vrací se v něm ke starým příhodám, obyčejům, oživuje si v mysli tváře dávných rodáků i přírodní výjevy, popisuje pozapomenutá řemesla, přináší recepty střídmé horské kuchyně.

Ukázka:

…Možná že vítr na chvíli odvěje mlžné pruhy a odhalí černé skvrny dálek se světélky, která znamenají život. A tu se stane, že z některé chalupy vyjde muž a pozdraví tě starým pozdravem a pozve na pobyt. Vstoupíš-li do nízké jizby, nepočítej s brzkým návratem. Ale nepřijmeš pozvání, neboť dalekou cestu ještě musíš vykonat, než půlnoc spánkem spoutá hory. Zeptej se jen na jména světelných hnízd a uslyšíš, že v údolí pod Žalým svítí okna města Vrchlabí, tu vpravo žhnou louče v chaloupkách Mrklova, dál svítí Štěpanice a Jilemnice. Do plochých dálek dnes neuvidíš, protož poděkuj a rukou potřes tomu, kdo pojmenoval světla v tmách…

…Avšak záludné a kruté tyhle hory dokážou být ke všem, kdož bez pokory stoupají od úpatí; ke všem, již fanfarónsky ohlašujíce svůj příchod, budí ze spánku dravce a do pohybu uvádějí v kořání odpočívající lesklá těla zmijí. A přesto tam lidé přebývají. Pracují na svých skromných statcích, pro výdělek scházejí do blízkých měst i do krajin vzdálených.
Také osudy Jana Martina a jeho rodu jsou příběhem horalů, jimž odměnou za jejich lopocení je často jen vědomí blízkosti nebes…

Miloš Gerstner, autor této knihy a můj otec, prožil dětství v chalupě č. p. 50 na Benecku (dnešní Martinova bouda). Tam mu také teta Máňa vyprávěla o osudech místních horalů a především o historii rodu Erlebachů, kterým zde nikdo neřekl jinak než Martinovi.  Na první pohled idilická a šťasná doba byla otci inspirací k sepsání pohádkové horské idyly Vánoční snění, kde se čtenář ocitá poprvé v rodovém sídle Martinů a kde vystupuje také postava Ludvíka Martina (Erlebacha). Vzpomínám si, že rukopis Zlomku kroniky hor (jak zněl pracovní název) měl otec hotov již v šedesátých letech, ale žádné tehdejší nakladatelství o něj neprojevilo zájem. (Jediný titul, jehož vydání se tatínek za svého života dočkal, bylo Vánoční snění, Dauphin, 1999.) Po tatínkovu skonu vyšly ještě jeho Krkonošská kuchařka (Dauphin,2009) a Prokletí pastýřů z Rohu (Dauphin, 2015). V tu chvíli mi přišlo líto, že by světlo světa neměl spatřit text, jehož první kapitoly jsem louskal ještě jako žáček základní školy a který mám v srdci po celý život. Po dlouhém hledání jsem ho nalezl. Naše rodina bydlela ve Vrchlabí, kde jsme v poměrně krátké době vystřídali různé adresy. Na té poslední, v Hálkově ulici, jsem se dlouhá léta pokoušel najít desky s rukopisem, avšak marně. Teprve když dům získal nového majitele a já byl vyzván, abych si z půdních prostor odnesl vše, co má pro mne ještě nějakou hodnotu, objevil jsem náhodně ve veliké dřevěné bedně, plné všemožné papírové změti, kýžené dílo. Tedy doslova na poslední chvíli. V této změti byl také původní stavební nástin Martinovy chalupy č. p. 50, jehož faksimilie zdobí předsádku této knihy. Inu, jak horalé, tak knihy mívají často podivuhodné osudy.

Miloš Gerstner ml.