Skrytý potenciál mužů

Autor: eva dne: Pá, 08/04/2017 - 06:26.

Není tajemstvím, že muži mají raději logiku, upřednostňují důkazy a potřebují k určitým jevům odůvodnění. Jsou spíše analytici, než romantici. A právě v tom je ukryt obrovský potenciál, který je skryt v každém pravém muži.

Zatím ale odpovíme na otázku, proč muži mají rádi jasný  vztah mezi příčinou a následkem?
Protože pravý muž zodpovídá nejen za sebe, ale i za svou ženu, za děti, za domov. Muž má důstojně pečovat o rodiče. Zařídit všechno tak, aby i když je žena, děti či rodiče daleko, aby měli vše naprosto v pořádku, nebo ještě líp. Má s radostí převzít tašky s potravinami od své lásky, s úsměvem ji nabídnout ruku, aby ona cítila jeho biceps.

Jednoduše řečeno pravý muž má být Andělem strážným pro ty, které má rád,  a k tomu navíc plnit všední pozemské úkoly. Nejsou to snadné úkoly, byť muž při takové procházce se svou ženou příjemně cítí kouzelnou část jejího těla. Pod tíhou stálé zodpovědnosti se muži snaží vše propočítávat. Aby náhodou někde neudělali chybu, aby něco důležitého nepřehlédli, nepřipustili něco takového, co způsobí blízkým potíže. Proto muži jsou více ti analytici.

Na chvíli odbočíme. Existuje názor, že při řešení těžších životních otázek, si  člověk musí vybrat mezí tím, co mu radí srdce a tím, co si myslí  mozek. Tato zásada je tak široce známá, že si většina ani nevšimne nekorektní definice, a tak se snaží správně vyřešit nesprávnou úlohu.

Srdce, stejně jako mozek, jsou  součástí celku, takže nemůžou být protikladem. Při řešení těžších životních otázek člověk musí poslechnout i to, co mu říká srdce a i to, co nabízí mozek.

Vrátíme se ke skrytému potenciálu mužů
Vzhledem k tomu, že pánové mají mocné analytické myšlení, tak jakmile ho dokáží propojit se srdcem, neboli intuicí, jejich život bude krásně harmonicky vyrovnán a nejkratší cestou povede k úspěchům. Něco o tom, jak toto tvrzení vypadá v praxi. Všechny uvedené historie mají konkrétního autora. 

Nejdříve o otázce manželství
Často se mě pánové ptají, jestli se májí rozvést nebo ne. Zásadně neodpovídám na otázky klientů, zvláště ne na takové.  Je to jejich život, jejich rozhodnutí, jejich výběr. Každý z nás je svobodným člověkem a můžeme dělat to, co budeme chtít (v rámci zákonu a morálních hodnot), a to i přes rady kamarádů, rodičů, či intuice. A pak si naplno užit výsledku. Je to krásný pocit.

Herec uvěřil intuici, která mu řekla, že žena, se kterou se rozvedl před X lety, ho již skutečně nemá ráda, a tak si může vzít jinou. Mladý muž rovnou po kurzu nabídl své slečně ruku a srdce. Pán, který si vybral dokonalou partnerku podle numerologie se divil, proč ten vztah nefunguje. V průběhu kurzu se mu rozsvítilo - udělal chybu, když zadal špatný rok narození partnerky. (Mimochodem "rozsvítilo se" - klasicky stav v průběhu rozvoje intuice, který pak zevšední.)

Mých kurzů rozvoje intuice se zúčastnily pouze 3 páry. Ostatní asi šetřili. :) Tyhle tři páry zanedlouho po kurzu dosáhly úspěchů a  byly ve své zemi pozvány do televize. (Česká Republika, Slovensko, Rumunsko).

O jednotlivcích
Manažer Bosch. Nemohl se uvolnit a nechat zodpovědnost za dveřmi. Jen po vypozorování úspěchů / neúspěchů ve cvičeních  kamaráda pochopil, jak je uzavřený a nevidí ani to, co je doslova před nosem. Až potom pocítil, jaké to je - mít intuici.

Absolvent kurzu neposlechl intuici když se snažil zaparkovat. Našel  tichou parkovací zónu, kde ale bylo jen jedno místo volné, pro invalidu. Intuice šeptala, aby tam nenechával auto. Pan jí neposlechl. Odůvodnil rozhodnutí tím, že za čtvrt hodiny se vrátí.  Navíc k tomu měl s sebou dědečka, který nebyl v moc dobrém zdravotním stavu. Znáte to, odůvodnit si můžeme to, co chceme. Auto mu odtáhli. A pak pozdě v noci s pocitem štěstí v srdcí a úsměvem na obličeji se vrátil domu. Intuice mu funguje!

Manažer stavebnin. Nemohl rozhodnout, zda má koupit rohlík nebo housku. Obvykle řešil tuto otázku kolem 15 min. Naučil se rozhodovat. 

Podnikatel. Nemohl zaparkovat na prázdném parkovišti - dlouho hledal nejlepší místo.

Mladík „ztratil“ knihu. Na otázku: „Kde je ta kniha?“ Intuice odpověděla: „Nad tebou.“ Mladík žije v pokoji s bratrem a mají patrovou postel. Bratr si půjčil knihu a nechal ji ve své (horní) posteli.

Úředník neměl sebemenší problém s vytvářením vztahu se svým srdcem, se svou intuicí. Povídá, že pokaždé, když má před sebou delší cestu s větším počtem přestupů, pečlivě každý úsek intuitivně prověří, nebude-li zpoždění, aby včas přijel. Chce to čas a snahu, ale vyplatí se to.

Úředník v MHD ztratil peněženku. Intuice tvrdila "Klid, všechno se vyřeší". Další den ráno zavolal do dopravního podniku, kde mu řekli, že jeho peněženku mají, a že si ji může vyzvednout. Do práce přišel včas, šťastný, a už i se svou peněženkou.

Mladý muž zrovna stěhoval. Přijel do nového bytu. A hádejte, co chtěl udělat jako první? Zapnout počítač. Jen internet nefungoval, i když to majitel slíbil. Intuice chudáka provedla podél zdi, poprosila, aby otevřel viko otvoru pro elektro rozvody. A .. HURÁ! Zde byly kabely, ale nebyly spojené. Během dvou minut byl problém vyřešen. 

Pracovník televize, jehož koníčkem je masírování. Libí se mu pomáhat lidem takovýmto způsobem. Prý mu intuice jasně říká, jak a kde má přitlačit, aby byl klient spokojen.

Externí učitel se neuvěřitelně bál udělat chybné rozhodnutí při výběru práce. Byl z toho v obrovském stresu. Nakonec díky intuici přišel k názoru, že obě varianty jsou pro něj špatné. A šel na tu školu, kterou si sám vybral. Teď dělá to, co umí nejlíp - učí českému jazyku cizince.

U vyšetřovatele (policisty) byla cesta k intuici těžká. Nemohl si zodpovědět, proč by ji měl poslouchat, i přesto, že mu radila správně. Byl ale překvapen, že cvičení na rozvoj intuice, mu připomínají práci. Nikdy neříkal, jestli mu intuice pomohla pracovně. Ale měl novorozeného syna. Jednou hlídal syna, jehož maminka nebyla doma. Miminko se velmi rozplakalo. Mladý táta vyzkoušel všechny klasické způsoby uklidnění, ale nepomáhaly. Pak tatínkovi přišla jasná myšlenka: „Zabal ho.“  Otec pevně zabalil dítě dekou, a to hned spokojeně usnulo.

Podobný případ, ale už v přítomnosti maminky. Klouček plakal a plakal, víc a víc, nemohli s tím nic udělat. Až najednou tatínkovi přišla jasná  myšlenka, že je dítěti děsné vedro. Svlékli z chlapečka dokonce i plenku, a on si začal spokojeně hrát s nožkami.

Vyš uvedené příklady jsou z pohledu lidského života drobnostmi. Ale právě drobnosti mají velkou váhu. Například, běh na 100 metrů: 1. místo 7:26, 10. místo 8:43. , rozdíl - 1:17. Jedna vteřina a něco mezi prvním a desátým místem.  Drobnost. A proto jsem si jistá, že většině mužů pro objevení jejich obrovského skrytého potenciálu chybí drobnost - spojit mozek se srdcem.

Text: Tatiana Karovina