Proč většina lidí nepracuje v oboru, který vystudovali?

Autor: eva dne: So, 06/17/2017 - 17:13.

Majorita lidí nepracuje v oboru, který vystudovali – dokazují to průzkumy i výsledky nejnovější ankety na stránkách Profesia.cz. Je to dobře nebo špatně? Prostá interpretace statistických dat v tomto případě může vést ke zkreslujícím závěrům. Z nich se totiž nedozvíme, jak úzce je definovaný obor studia nebo zda se daný obor zcela neproměnil v průběhu doby, po kterou v něm člověk pracuje.

Více než polovina vysokoškoláků údajně pracuje v jiném oboru, než vystudovali, stejně jsou na tom tři pětiny středoškoláků. Také pro učební obory i střední odborné školy s maturitou platí, že značná část absolventů odchází hned po ukončení studia pracovat do jiného oboru a odliv z vystudovaného oboru pokračuje i v následujících letech. Několik let od ukončení studia tak působí asi 40 % absolventů středních odborných škol mimo vystudovaný obor.

„Mnoho lidí pracuje mimo obor, který vystudovali – to je dáno jednak nepřipraveností lidí na prahu dospělosti zvolit povolání na celý život, jednak tím, že pracovní trh se poměrně výrazně mění a bude se měnit i nadále,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Vzpomeňme si jen, kolik nových zaměstnání se objevilo s nástupem a rozvojem informačních technologií, které v současné době nějak zasahují do pracovní náplně většiny lidí. Zavádění automatizace a robotizace přinese další výraznou proměnu nabídky pracovních míst.“

Proč tolik lidí nepracuje ve „svém“ oboru? Jde o přirozenou záležitost – ekonomika se rychle mění, lidé si hledají obory, kde mohou získat lepší nebo zajímavější práci. Je také mnohem častější, že během své pracovní kariéry změní zaměření. A samozřejmě přispívají i další důvody – například obor studia, ve kterém absolvent nenajde uplatnění nebo se jím nechce zabývat a vývoj profesí jako takových.

Jak dopadla nejnovější anketa na stránkách Profesia.cz? Z prostého pohledu čísel odpovídá tomu, že většina lidí pracuje mimo obor, který vystudovali – svému zaměření zůstalo věrných 41 % respondentů. Dalších 12 % lidí ale uvedlo, že pracují v oboru blízkém vystudovanému. Lidé mění směřování své kariéry často proto, že nenajdou ve vystudovaném oboru uplatnění, což napsalo 21 % respondentů. Někdo školu „dotáhne“, ale pak se rozhodne, že se oboru nechce věnovat – to přiznalo 18 % odpovídajících. Mnozí si doplní kvalifikaci v průběhu pracovního života a získají tak práci, ke které dlouhodobě směřovali – tuto možnost uvedlo 8 % respondentů.

Graf - výsledky ankety „Pracujete v oboru, který jste vystudoval/a?“ na stránkách Profesia.cz

Zajímavé je podívat se na věrnost lidí vystudovanému oboru z pohledu profesí. Obecně lze říci, že nejstálejší jsou ti, na které jsou kladeny vysoké nároky z pohledu vzdělávání – mimo obor nejméně končí lékaři (pouze 8 % z nich), kteří po dokončení školy ještě musejí zvládnout odborné atestace, farmaceuti, ale i lidé ve specializovaných technických profesích nebo pedagogové, zejména ti z vyšších stupňů škol. Naopak mimo obor končívají nejčastěji absolventi filosofických oborů, nebo polovina ekonomů či strojařů.

„Volba oboru studia je bezesporu důležitá, často pro celý život. Trendem posledních let přesto bylo vyhnout se složitějším, zejména technickým oborům, a hlavně získat vysokoškolský titul. Právě v těchto oborech ale lidé v současné době hledají práci snadno, a pokud jsou odborně zdatní, obvykle získávají nadstandardní podmínky,“ říká Zuzana Lincová a dodává: „Budoucnost rozhodně mají profese, které vyžadují vysokoškolské vzdělání a kreativitu, neboť tam stroje ještě minimálně nějaký čas lidské uvažování nenahradí.“

Stavebnictví se propadá, nedostatek zaměstnanců není jeho jediným problémem
Články věnované jednotlivým oborům z pohledu trhu práce se v posledním roce podobají v tom, že dané oblasti se daří, ale firmy těžko hledají dostatek relevantních uchazečů o práci. Stavebnictví a development se ale liší – ne, že by zde firmy snadno hledaly zaměstnance, ale vývoj odvětví má negativní tendenci. Za loňský rok se stavebnictví propadlo o 7,6 %. Navzdory všeobecné konjunktuře se stavebnictví propadá již od roku 2009, s výjimkou let 2014 a 2015. Jedná se o odvětví, které se potýká s celou řadou problémů – kromě škrtů v investiční výstavbě také s velkým tlakem legislativních omezení a především se situací, kdy dlouhodobě klesají marže i množství nabídek. V oboru převažuje výběr dodavatelů na základě nejnižší ceny, což stlačuje ceny ještě níže a situaci pokřivují také různé dotační programy.

„Jedním z velkých problémů oboru stavebnictví je dlouhodobý nedostatek kvalitních, kvalifikovaných a ochotných pracovníků, a to jak řemeslníků a techniků, tak i manažerů,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Počet nabídek zde v absolutních hodnotách roste, když v porovnání let 2010 a 2016 stoupl přibližně na dvojnásobek. Ale jejich podíl na celkovém počtu nabídek se nemění, v loňském i letošním roce spíše mírně klesá. Největší zájem mají firmy o kvalifikované dělníky, ale také o technické pracovníky i nižší a střední management.“

Stavebnictví je obor, který již desítky let trpí nedostatkem kvalifikovaných lidí a váže velké množství pracovníků bez vyučení. Počet kvalifikovaných řemeslníků i nadále klesá, situace ve stavebnictví začíná být podle oborových organizací neudržitelná. Bilance absolventů stavebních profesí posledních deseti let je tristní. Počet vyučených zedníků a podlahářů klesl o 40 %, instalatérů a topenářů o 30 % a pokrývačů dokonce o 70 %. Firmy hledají kvalifikované zaměstnance i z jiných řemeslných profesí – největší poptávka je na Profesia.cz po zednících, svářečích, montážních dělnících, operátorech stavebních strojů, stavebních zámečnících, klempířích a pokrývačích. Hledají ale také průmyslováky a vysokoškoláky – stavební techniky, stavbyvedoucí a projektanty. S nedostatkem lidí se potýkají i firmy, které nemovitosti prodávají, ty hledají především realitní makléře.

Z pohledu regionů vede v počtu nabídek práce ve stavebnictví na Profesia.cz Moravskoslezský kraj, za ním následují se srovnatelným skóre kraje Jihomoravský, Olomoucký, Středočeský a Ústecký. Pokud porovnáme podíl jednotlivých krajů na všech pracovních nabídkách s jejich podílem v resortu stavebnictví, vynikají Moravskoslezský a Zlínský kraj, kde je podíl nabídek ve stavebnictví v porovnání s celkovým průměrem nejvyšší. Na opačném konci žebříčku je kraj Liberecký a Praha, tam je podíl nabídek ve stavebnictví nejnižší.

Výše mezd v oboru stavebnictví je vzhledem k dlouhodobému stlačování cen stavebních prací poměrně nízká. Ve středních manažerských a kvalifikovaných technických pozicích se podle údajů na Platy.cz průměrná brutto mzda pohybuje od 40 169 Kč u stavebního dozoru po 25 424 Kč u projektantů nebo 25 992 Kč u stavebních mistrů. Zedník si například v průměru vydělá 21 260 Kč měsíčně, montér 20 848 Kč a operátor stavebních strojů 20 211 Kč.

V letošním roce se v oboru stavebnictví a developmentu očekává mírné oživení, zejména ve druhém pololetí. Očekává se nárůst počtu zakázek v oblasti dopravního stavitelství, ale i rezidenční výstavby. Například v Praze a středních Čechách růst bytové výstavby nejenom v širším centru a na okraji měst, ale i na venkově. „Ceny bytů v metropoli mají stále rostoucí trend. Mnoho lidí si již uvědomilo, že se jim vyplatí koupit nový dům za cenu bytu v centru Prahy. To je také důvod, proč jsme spustili výstavbu projektu Modrý Platan, který nabízí cenově dostupné bydlení i běžnému zájemci o byt v Praze, například mladé rodině s jedním či dvěma dětmi,“ prozrazuje Egor Khlebnikov, ředitel společnosti GETBERG, developer projektu.

Ohrozí nedostatek lidí náš automobilový průmysl?
Automobilovému průmyslu se u nás v posledních letech nebývale daří, rostou objemy výroby, nové modely jsou úspěšné, auta vyráběná v České republice jsou vnímána jako kvalitní. Automobilky se ale v současné době potýkají s nedostatkem lidí, a to nejen těch kvalifikovaných. Musejí zvládnout nástup tzv. čtvrté průmyslové revoluce, pocítí i uvolnění umělého oslabování koruny. Jaké jsou tedy výhledy do budoucna?

Automobilový průmysl je v České republice obecně vnímán jako tahoun současné výrobní sféry. Na automobilky je také navázána řada dalších vyspělých a inovativních firem: počínaje výrobci plastových a kovových dílů, přes firmy dodávající technické textilie a autoskla až po inženýrské firmy a vývojáře. Tyto společnosti většinou nejsou pouhými řadovými výrobci, mnohé z nich mají vlastní vývoj a se svou produkcí se prosazují i na zahraničních trzích.

„Automobilky hrají velkou roli pohledu trhu práce – například na Profesia.cz tvoří jejich nabídky v posledních třech letech 13- 14 % z celkového počtu všech inzerovaných pozic,“ uvádí Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Již několik let tyto firmy hledají především kvalifikované zaměstnance v technických oborech, v loňském roce se jim ale nedařilo v dostatečném počtu získávat ani nekvalifikované síly. Letos je prozatím poptávka po nových pracovnících v automobilovém průmyslu v porovnání se stejným obdobím loňského roku nižší – za leden o 3 % a za únor o 21 %.“ 

Jaké pozice jsou nejžádanější? V roce 2016 byl na Profesia.cz největší počet nabídek pro pomocné dělníky a operátory strojů a zařízení. Firmy také často hledaly kontrolory kvality a montážní dělníky. Z inženýrských pozic byli nejžádanější konstruktéři, inženýři kvality a technologové. Uchazeči o práci nejvíce reagovali na nabídky pro administrativní pracovníky, pomocné zaměstnance, office managery a skladníky. Soudě podle počtu reakcí se nejhůře shánějí i v automobilovém průmyslu IT architekti, programátoři a softwaroví inženýři. Z pohledu regionů je rozložení nabídek logické, naprosto nejvíce jich v tomto oboru je ve Středočeském kraji (další v grafu).

Hrubá mzda je v automobilovém průmyslu aktuálně o 17 % vyšší, než je celorepublikový průměr; například ve Středočeském kraji je automobilový průmysl o 18 % nad průměrem, v Moravskoslezském pak o 14 %. Například průměrná hrubá mzda konstruktéra v ČR je 30 020 Kč, v automobilovém průmyslu 31 424 Kč, tedy o 4 % vyšší. Procesní inženýr si v automobilkách vydělá 8 % nad průměr (37 231 Kč proti 34 241 Kč), lakýrník o 6 % více (22 173 Kč proti 20 802 Kč), největší rozdíl je u dělnických profesí, které mají průměrnou mzdu až o 20 % vyšší (18 514 Kč proti 14 768 Kč). Podle průzkumu Platy.cz pobírá v tomto oboru 60 % zaměstnanců mzdu nižší než je průměrná hrubá mzda.

„O České republice se v souvislosti s automobilkami tvrdí, že je montovnou Evropy, ale toto tvrzení je z velké části neopodstatněné,“ říká Zuzana Lincová. „I když je jasné, že jako výrobní podniky zaměstnávají automobilky převážnou část lidí v dělnických profesích, v uplynulých desetiletích dokázaly přitáhnout odborníky z utlumených oborů – například leteckého nebo jaderného průmyslu – a využít jejich potenciál. Navíc automobilky mají vlastní vývojová střediska, zaměstnávají i řadu externích vývojářských firem, testovacích laboratoří apod., dávají zakázky dalším progresivním firmám z mnoha oborů,“ dodává k pozici automobilek jako progresivního oboru Zuzana Lincová.

V dopravě a logistice se stále prohlubuje nedostatek lidí
Dopravci a logistické firmy obtížně hledají zájemce o práci. A nejde o trend posledního roku – nedostatek lidí v těchto oborech se začal výrazněji projevovat už v druhé polovině roku 2015. To dokazuje i fakt, že nejen absolutní počet nabídek, ale i podíl pracovních nabídek z těchto oblastí na celkovém počtu inzerátů na Profesia.cz neustále mírně rostou.

Doprava a logistika jsou bezesporu obory, které se výrazně potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Navíc situace v oboru je velmi napjatá: stávka řidičů autobusů minulý měsíc hrozila ochromit dopravu lidí do zaměstnání v celé republice, spokojení s podmínkami nejsou ani zaměstnanci v jiných oblastech dopravy a přepravy. Logistické a doručovací firmy zase v nejvypjatějších obdobích, tedy zejména v před Vánocemi, najímají velké množství sezónních pracovníků. Už v loňském roce je tlak trhu donutil poměrně nezanedbatelně zvýšit nabízené mzdy, aby jich přilákali dostatek.

„Situace na trhu práce v oblastech dopravy a logistiky je poměrně vyhrocená, a to dlouhodobě,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Zejména u profesionálních řidičů, kde je vnímán jako největší problém špatný poměr platového ohodnocení a zodpovědnosti. Vyškolených zaměstnanců každoročně ubývá, naopak přibývá firem, ve kterých mohou najít uplatnění. Například mezinárodní dopravci musejí čelit tlaku ekonomicky silnějších firem z Německa nebo Rakouska. Tradiční firmy zabývající se dopravou zboží koncovým zákazníkům se zase o pracovníky přetahují s novými internetovými službami.“

Pokud se na obor podíváme z pohledu čísel, poptávka po zaměstnancích v dopravě a logistice neustále mírně roste: v současné době tvoří nabídky z těchto oblastí na Profesia.cz přibližně 10 % všech inzerátů. Naproti tomu počet reakcí na ně se od začátku roku 2015 snižuje, aktuálně reagují na nabídky v těchto oborech průměrně 3,2 zájemci o práci. Nejvíce pracovních příležitostí se už tradičně nabízí v Praze (23 %), ve Středočeském (16 %) a v Jihomoravském kraji (15 %). Nejvíce zájemců o práci reaguje v krajích Zlínském (průměrně 15 reakcí), Ústeckém (14,5) a Karlovarském (13,5). Největší zájem mají firmy na Profesia.cz o řidiče kamionů, koordinátory a dispečery, z oblasti logistiky pak o skladníky, logistiky a řidiče vysokozdvižných vozíků.

 
Graf – zatímco podíl i absolutní počet nabídek se segmentu doprava a logistika rostou, počty reakcí na ně klesají – zdroj Profesia.cz

Mzdy v tomto oboru nepatří k nejvyšším. V průměru necelých 30 000 Kč si podle údajů na Platy.cz vydělá strojvedoucí nebo logistik. Řidič kamionu si měsíčně přijde na 25 181 Kč, řidič autobusu pak na 22 883 Kč. Průměrná mzda skladníka v ČR je 19 952 Kč.

Zdroj: Profesia.cz