Přechodem Staromáku na laně odstartovala kampaň Žijeme na hraně

Autor: eva dne: Út, 10/10/2017 - 06:21.

Historicky prvním přechodem pražského Staroměstského náměstí po provazochodeckém laně, tzv. slackline, který dnes ve výšce 60 metrů uskutečnila pětice provazochodců, odstartovala vzdělávací kampaň Žijeme na hraně, která chce zvýšit povědomí o rizicích špatně léčené cukrovky.

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27762","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"400","typeof":"foaf:Image","width":"600"}}]]

Podle zjištění diabetologů dosahuje správných hladin cukru v krvi zhruba pouze 40 % pacientů s cukrovkou druhého typu v ČR(1) a více než 250 tisíc Čechů o svém onemocnění ani neví(2). Součástí kampaně je webová stránka www.zijemenahrane.cz, kde si mohou pacienti i laická veřejnost otestovat, zda jim hrozí onemocnění cukrovkou nebo zdravotní komplikace v důsledku špatně kompenzovaného diabetu. Kampaň realizuje pacientská organizace DIAKTIV CZECH REPUBLIC, z.s., DIAKAR a DIAstyl za přispění farmaceutické firmy Sanofi.

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27761","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"400","typeof":"foaf:Image","width":"600"}}]]

Život s cukrovkou je vlastně neustálé balancování na hraně při snaze o udržení optimální hodnoty glykémie bez velkých výkyvů. Bohužel řada lidí s diabetem balancuje s velkými výkyvy mezi příliš vysokou a nízkou hladinou cukru. Mnozí si neuvědomují, že ačkoli je kolísající hladina cukru v dané chvíli nijak nebolí, riskují nedostatečnou kontrolou svého onemocnění závažné zdravotní problémy,“ říká edukátor Mgr. Vlastimil Milata, prezident organizace DIAKTIV CZECH REPUBLIC, z.s. „Zejména diabetes druhého typu už dávno není tzv. stařecká cukrovka, ale běžně postihuje lidi po čtyřicítce. Proto se v kampani Žijeme na hraně, zaměřujeme na komunikaci v on-line prostředí a na sociálních sítích.“

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27763","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"400","typeof":"foaf:Image","width":"600"}}]]

Z aktuálního výzkumu agentury QuintilesIMS,(3) který si nechali vypracovat organizátoři kampaně, vyplynulo, že polovina pacientů s cukrovkou v ČR, kteří užívají inzulín, vnímá nutnost udržovat vyrovnanou hladinu cukru v krvi jako závažnou výzvu (23 %), respektive jako situaci, která jim dělá starosti (27,1 %)(4). Zároveň podstatná část pacientů přiznala, že v obavě před hypoglykémií (nedostatkem cukru v krvi) by preferovali stav tzv. hyperglykémie, kdy je naopak hladina cukru v krvi nad doporučenou úrovní. (5)

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27759","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"385","typeof":"foaf:Image","width":"600"}}]]

Rizika hypoglykémie se pacienti samozřejmě obávají více, protože je to život ohrožující stav. Přitom ale dlouhodobě špatně kompenzovaný diabetes, který se vyznačuje kolísající hladinou cukru, zásadně zvyšuje rizika nevratných zdravotních komplikací, které se projeví v pozdějším věku, jako jsou infarkt myokardu nebo ztráta zraku,“ říká Prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., přednostka Centra diabetologie IKEM.

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27760","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"381","typeof":"foaf:Image","width":"600"}}]]

Výsledky výzkumu agentury QuintilesIMS také ukázaly, že strach z hypoglykémie paradoxně nevede u většiny pacientů k častějším konzultacím s lékařem – tuto variantu zvolilo pouze 18,2 % z nich. Každý třetí pacient sice pod vlivem obavy z hypoglykémie začne s častější kontrolou hladiny krevního cukru (34,7 %), ale další třetina neudělá nic (33,3 %) nebo naopak příjem cukru zvýší (21,3 %) a omezí fyzickou aktivitu (16,2 %).(6)

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27764","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"450","typeof":"foaf:Image","width":"301"}}]]

Cukrovka je pro většinu společnosti stále stigma, před nímž se zavírají oči. Právě proto je třeba neustále klást maximální důraz na vzdělávání pacientů i jejich okolí,“ říká Vlastimil Milata.

Skutečnost, že onemocnění cukrovkou představuje do jisté míry stigma, potvrzují také odpovědi respondentů výzkumu. Více než třetina dotázaných (38,1 %) uvedla, že své onemocnění tají před okolím a mluví o něm pouze se svým lékařem. (7) 14 % z těch, kteří se se svým onemocněním svěří okolí, se pak setkává s výčitkami, že si za své onemocnění mohou sami (6,7 %), nebo že jsou líní (4,5 %) či nenasytní (2,8 %).(8)

[[{"type":"media","view_mode":"colorbox","fid":"27765","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"400","typeof":"foaf:Image","width":"600"}}]]

Reference:
1/ Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, „Distribuce hodnot glykovaného hemoglobinu v populaci diabetiků 2. typu: projekt Valetudo“. Vnitřní lékařství, 2015; 61(1): 81–83
2/ Diabetická asociace ČR http://www.diabetickaasociace.cz/ctvrt-milionu-cechu-nevi-ze-maji-cukrovku/
3/ QuintilesIMS, „Život s inzulínem“, závěrečná zpráva výzkumu, červenec 2017. Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 291 pacientů s cukrovkou, kteří užívají inzulín.
4/ QuintilesIMS, „Život s inzulínem“, červenec 2017, str. 30
5/ QuintilesIMS, „Život s inzulínem“, červenec 2017, str. 25
6/ QuintilesIMS, „Život s inzulínem“, červenec 2017, str. 36
7/ QuintilesIMS, „Život s inzulínem“, červenec 2017, str. 14
8/ QuintilesIMS, „Život s inzulínem“, červenec 2017, str. 15

Zdroj foto: Jan Kyncl