Pozor klíště! Nebezpečí nečíhá jen v lese, ale i ve městech!

Autor: eva dne: Po, 05/29/2017 - 06:23.

Je tu teplé počasí a s ním také hlavní sezóna výskytu klíšťat. Zakápnout olejem či vazelínou a vykroutit proti směru hodinových ručiček? Z nedávného průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že tento nesprávný způsob odstranění klíšťat používá až 50 % dotázaných. Nejedná se ale o jediný mýtus, kterému lidé věří. Následující rady vyvrací ty nejznámější. Chraňte se proti riziku napadení infikovaným klíštětem důkladně.

Olej, krém či vazelína
Zapomeňte na radu našich babiček, že klíště je nejlepší zakápnout olejem, krémem či vazelínou. Jediné, čeho tímto způsobem dosáhnete, je že se klíště začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do vašeho krevního oběhu. Následky mohou být fatální. Klíště je přenašečem několika závažných onemocnění, například lymeské boreliózy či klíšťové encefalitidy.

Použít repelent stačí
Odcházíte do lesa či na procházku s klidným svědomím, jelikož jste před odchodem použili repelent? Jedinou účinnou prevencí, proti napadení infikovaným klíštětem je očkování. Ani dlouhé kalhoty, pevné poty či použití repelentu vám nezaručí 100 % ochranu. Jedná se pouze o krátkodobá řešení. Pokud chcete být vy i vaši blízcí opravdu chráněni proti onemocnění, jež můžete od klíštěte chytit, nechte se očkovat.

Klíště je nejlepší vykroutit
Pokud na sobě naleznete zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruťte. Tento dříve vžitý postup, že ho lze tzn. vyšroubovat, je naprosto mylný. Nejlepší způsob, jak klíště z kůže odstranit, je použít speciální kartu s průřezem, nebo ho vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Můžeme si vzít na pomoc žínku, či froté textilii a lehce s nimi po kůži pohybovat do té doby, než se klíště pustí. Pohyb může být podobný, jako když chceme z kůže setřít špínu.

Riziko nám hrozí pouze v létě
Klíšťata mají nejraději vlhko, což při vysokých teplotách ve vzduchu chybí. Proto během horkých měsíců zalézají pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Období, kdy je nejpravděpodobnější, že chytíte klíště, je jaro a podzim. Možná vás překvapí, že klíště začíná být aktivní již při teplotě nad 5°C.

Klíšťata skáčou ze stromu
Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíte přisáté klíště například na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout a našlo ho právě tam. Klíště si ve většině případů vybere takovou část pokožky, kde je kůže jemná a má trochu zvýšenou vlhkost – podpaží, třísla, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima.

Nakažená klíšťata jsou i ve městech - V loňském roce onemocnělo klíšťovou encefalitidou 565 lidí
Zhoršení paměti, omezené či rozsáhlejší ochrnutí svalů končetin a jiných částí těla, častá unavenost nebo změny psychiky. I takové potíže může mít pacient nakažený klíšťovou encefalitidou (KE). Onemocnění, jež přenáší infikovaná klíšťata, hrozí nejenom v přírodě. Odborníci varují, že lidé na klíšťata narazí i ve městech. Jedinou účinnou prevencí je očkování. Až čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii má na svědomí Česká republika.

Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 % z dotazovaných ví, že jedinou prevencí proti KE je očkování. Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 %. Rakouští sousedé jsou očkováni z 83 %. V loňském roce byl přitom počet klíšťat velmi vysoký. KE onemocnělo 565 lidí, nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji (19 %), na Vysočině (11 %) a ve Středočeském kraji (9 %). Podle průzkumu si až 76 % respondentů neuvědomuje, že se klíšťovou encefalitidou mohou nakazit již po 2 hodinách od přisátí klíštěte. „Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ říká epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Na otázku, jaké jsou hlavní příznaky KE, většina dotazovaných uvedla horečku a únavu. „To jsou ale pouze příznaky první fáze. Ve druhé fázi se nemoc projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ uvádí primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.

KE se nevyhýbá ani dětem, které nemoc zvládají o dost lépe než dospělí. „V případě dětských pacientů bývá průběh většinou mírnější, bez trvalých následků, oproti dospělým. Průměrná hospitalizační doba je u nich deset dnů. Děti však po onemocnění ještě 1–2 roky sledujeme a kontrolujeme jak klinický stav, tak i krevní odběry,“ dodává MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky infekčních chorob dětského oddělení Fakultní nemocnice Brno.

Průzkum potvrdil fakt, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisáté klíště je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se podle odborníků začne „dusit“, a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Až polovina dotazovaných klíště při odstranění tzv. točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Kousací ústrojí klíštěte nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži. Na očkování proti KE přispívá většina českých zdravotních pojišťoven.

O klíšťové encefalitidě:
Klíšťová encefalitida (KE) je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy přenáší zejména klíšťata nebo lze získat požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka či mléčných výrobků. Poté co virus KE pronikne do organizmu člověka, nastává inkubační doba. Toto období trvá většinou týden až čtrnáct dní. První fáze onemocnění vypadá jako lehká chřipka a končí po několika dnech bez dalších následků. Pokud nemoc přejde do fáze druhé, vir může zasáhnout centrální nervovou soustavu a zanechat trvalé následky.

8 věcí, které o klíšťatech možná nevíte
1. Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.
2. Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor, včetně člověka vydává. V těsné blízko pak už jen vyčkává, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo hbitě chytit.
3. Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku, či zevní genitálie. U dětí je zapotřebí zkontrolovat okolí hlavy a mezi vlasy.
4. Jedno z onemocnění, jež můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je onemocnění klíšťovou encefalitidou. Standartními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným, a ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu. Jedinou prevencí, proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.
5. Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo až 600 lidí.
6. Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psi, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. Je pozoruhodné, že proto, aby klíště dopělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat 2 až 3 roky.
7. Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.
8. Dospělá samička klíštěte vydrží sát 10-12 dnů. Týká se to samozřejmě jen zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200x.

Inzerce
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Inzerce