Odborník radí: Dejte pozor na srdeční selhání

Autor: eva dne: Pá, 06/02/2017 - 05:45.

Srdeční selhání bere životy, Češi ho ale neznají a pletou si ho s infarktem. Umírá na něj více lidí než na rakovinu,(1) většina Čechů ho ale nezná. Srdeční selhání, chronické onemocnění srdce, je v ČR každoročně diagnostikováno u 40 tisíc lidí.2 Polovina z nich zemře do 5 let od stanovení diagnózy.3 Při včasném záchytu lze onemocnění dlouhodobě kontrolovat. Lidé ale netuší, na jaké varovné příznaky si mají dát pozor.

Téměř polovina lidí si podle průzkumu STEM/MARK plete srdeční selhání s infarktem. Nejčastěji si jej spojují s bolestí na prsou (76 %) a u srdce (67 %), což jsou ale příznaky spíše typické pro infarkt. Většinu projevů oslabeného srdce naopak srdečnímu selhání vůbec nepřisuzují, vidí je jako pouhý projev stárnutí. Pouze 4 % populace tvrdí, že umí rozlišit srdeční selhání a infarkt. Rozdíl ale popsat nedokáží.(4)

Velká neznámá
Když se řekne onemocnění srdce, vybaví si jich Češi celou řadu, od anginy pectoris po arytmii. Srdeční selhání je pro ně ale velká neznámá. Na onemocnění, které se rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let,5,6 si z dotazovaných nevzpomene nikdo – i přesto, že jím trpí na 200 tisíc Čechů7 a je nejčastějším důvodem hospitalizace u lidí nad 65 let.(8) Téměř polovina (44 %) se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt. „Kvůli nízkému povědomí o projevech srdečního selhání není toto onemocnění u velkého procenta pacientů včas rozpoznáno. I když dlouhodobě zažívají různé obtíže, k lékaři nejdou. Často se na něj přijde až při prudkém zhoršení stavu a první hospitalizaci. Při včasné diagnóze přitom umíme nemoc zvládat a pacienti mohou žít kvalitní život,“ říká doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Nemusí to být věkem
Rozpoznat příznaky srdečního selhání není až tak obtížné. Těmi nejčastějšími jsou narůstající únava, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále jsou to otoky kolem kotníků, nohou a břicha, někdy nadměrné bušení srdce, náhlý nárůst váhy kvůli zadržování tekutin v těle, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.(9) Takto různorodé projevy si ale málokdo spojí do jedné diagnózy. Stejně jako pacientka Blanka: „Moje problémy začaly velmi nenápadně. Myslela jsem si, že únava a namáhavější dýchání prostě patří k tomu, že stárnu a že jsem trošku přibrala. Rozhodně mě nenapadlo, že bych mohla mít nemocné srdce, a už vůbec ne, že mi pracuje jen na 34 %.“ Dušnost, která nejčastěji provází srdeční selhání, si s nemocí spojuje pouze 56 % Čechů. Značnou část příznaků ale vidí spíše jako projev stárnutí: zvýšenou únavu se stářím spojuje 63 % lidí (se srdečním selháním pouze 43 %), otoky nohou se podle 41 % pojí s věkem (jen 28 % je vnímá jako příznak závažnější nemoci). (4) Některé příznaky si se srdečním selháním nespojujeme vůbec. Jen méně než 3 % lidí by v nechuti k jídlu nebo častější frekvenci močení hledalo onemocnění srdce. I toto ale mohou být signály, kterými srdce volá o pomoc.(4)

Ruku na srdce
O srdečním selhání se někdy mluví jako o epidemii třetího tisíciletí. Jde o stále častější onemocnění srdce, které je velmi vážné a jeho včasné rozpoznání může mít klíčový dopad na život. „Lidé by neměli podceňovat ani zdánlivě nedůležité problémy, i ty mohou značit srdeční selhání. Základem je mluvit se svým lékařem,“ dodává doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D.

Pět signálů, že srdce není v pořádku
Naše srdce bije bez zastavení a odpočinku 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a dokonce i ve chvíli, kdy odpočíváme, pracuje dál. Srdce je neúnavnou pumpou ženoucí krev a tím i nezbytný kyslík a živiny ke všem našim orgánům. Díky němu máme každý den sílu vstát a žít. Srdce však není stroj. I ono se může unavit a začít v pumpování krve zaostávat. V tu chvíli můžeme mít co do činění se srdečním selháním – zrádnou nemocí třetího tisíciletí. Jak ale poznáme, že našemu srdci dochází síla? Při těchto pěti signálech (1) byste měli zbystřit:

1. Nestačíte s dechem
Na zadýchávání při sportu není nic zvláštního. Problém nastává ve chvíli, kdy se nám dýchá namáhavě a ztěžka, aniž bychom předváděli výkony olympijských sportovců. Dušnost totiž patří mezi hlavní příznaky srdečního selhání. Obtíže se mohou nejprve dostavit jen při větší námaze. Později se však začnou projevovat i při lehčí zátěži, třeba při úklidu nebo na procházce. Situace se může zhoršit natolik, že se zadýcháme i v klidu či při činnosti, která nám dříve nedělala sebemenší problémy. Pokud se dušnost zhorší v noci, když si lehneme na záda, je nasnadě mít se na pozoru. Ulevit nám může podložení zad několika polštáři. S tím bychom se ale neměli spokojit a měli bychom vyhledat lékaře.

2. Otoky, které na cestování nesvedete
Jedním ze signálů, že naše srdce nezvládá plnit svou funkci, jsou i otoky nohou a kotníků. Jen 28 % Čechů si tento problém spojuje se srdcem, dvě pětiny z nás jej přisuzují stáří.2 Nenechme se ale zmást, otoky mohou značit závažné onemocnění srdce. Dalším ze signálů je zvětšení objemu v oblasti břicha, způsobené hromaděním tekutiny, které může doprovázet nechutenství.

3. Nevysvětlitelná únava a slabost
Po celodenní zátěži anebo sportu jsme všichni unavení a potřebujeme dostatek spánku. Signálem, že něco není v pořádku, je ale neustálá únava a vyčerpání, což může poukazovat na srdeční selhání. Naše srdce rozvádí krev a tím i kyslík a důležité živiny do celého těla. V případě, že srdce zaostává, pumpuje krev přednostně do životně důležitých orgánů. Tím dochází k menšímu prokrvení našich svalů a my se cítíme malátní a unavení.

4. Nadměrné bušení srdce i bez fyzické zátěže
Komu z nás se někdy zběsile nerozbušilo srdce, když uviděl někoho, koho má rád? Co když ale nadměrně buší a my vůbec netušíme proč? Může se snažit dohnat zpomalené tempo způsobené srdečním selháním a začít enormně pumpovat krev, která se v těle nahromadila. My pak cítíme bušení, které neodpovídá prožívané situaci.

5. Nárůst váhy i přes ztrátu chuti k jídlu
V našem těle se v případě srdečního selhání začne hromadit krev i voda. Pozorovat můžeme znatelný nárůst váhy ve velmi krátkém čase (až dvě kila během jediného týdne). Zároveň však přebytečná tekutina může zapříčinit ztrátu chuti k jídlu a nevolnosti během jídla. Celých 97 % z nás si nechuť k jídlu se srdcem nespojí, i tímto způsobem ale může tělo volat o pozornost. (2) Nepřehlížejte signály vašeho těla a zapomeňte na slova „to nic není, to vydržím“. Nečekejte, až napočítáte pět důvodů, proč jít k lékaři, někdy stačí jen jeden. Protože pokud vaše srdce nebude dostatečně silné, nebudete mít dostatek síly ani vy.

Srdeční selhání
Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů.3 Během života se rozvine u jednoho z pěti a umírá na něj více lidí než na rakovinu.4 Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce, vyšší frekvence močení.1 Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem.

Zdroje:
1 Stewart S et al. More 'malignant' than cancer? Five-year survival following a first admission for heart failure. European Journal of Heart Failure. 2001;3:315–322
2 Hradec J. Heart failure-epidemic of the 21st century. Vnitř Lék 2004;50(Suppl. 1):S23–31
3 Swedberg K et al. Guidelines for the diagnosis and treatment of chronic heart failure: executive summary (update 2005). European Heart Journal 2005:26(11);1115–1140
4 STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017
5 Go et al. Heart Disease and Stroke Statistics−−2014 Update: A Report From the American Heart Association, Circulation 2014;4;129:e28–e292 
6 Lloyd-Jones DM et al. Lifetime risk for developing congestive heart failure: the Framingham Heart Study. Circulation 2002;106:3068–72
7 Špinar J et al. Summary of the 2016 ESC Guidelines on the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Prepared by the Czech Society of Cardiology, Cor et Vasa 58 (2016) e530–e568
8 Zannad F et al. Heart failure burden and therapy. Europace 2009;11;v1–v9 
9 BHF website http://bit.ly/g1fOpW Accessed August 2013. AHA website http://bit.ly/d54MDM Accessed August 2013

Když vám srdce funguje na 34 % - Příběh pacientky se srdečním selháním
Srdeční selhání – možná už jste o něm někdy slyšeli a možná jste si řekli, že to není váš případ. Nenechte se zmást. Během života se rozvine u jednoho z pěti lidí a celkem zarputile s ním můžete žít až do doby, než vám lékaři řeknou: „Vaše srdce funguje jen na 34 %.“ To opravdu slyšet nechcete. Příznaky jsou těžko rozpoznatelné, postupně vám ale znepříjemňují život. Své o tom ví i Blanka: „Zadýchávala jsem se stále častěji, a to i při běžných aktivitách, jako je úklid domácnosti. Přece s tím ale nepůjdu k doktorovi, říkala jsem si. Když mi diagnostikovali srdeční selhání, byla jsem šokovaná a myslela jsem, že umřu,“ říká Blanka z Čáslavi.

Moje problémy začaly celkem nevinně. Myslela jsem, že únava a obtížnější dýchání prostě patří k věku, i k tomu, že jsem trošku přibrala. „Prostě se s tím musím srovnat,“ říkala jsem si. Ani ve snu mě nenapadlo, že bych mohla mít problémy se srdcem. Uběhlo několik měsíců a já si uvědomila, že se všechno zhoršuje. To, že se mi dýchalo ztěžka i v momentě, kdy jsem nic nedělala, doplnily ještě oteklé kotníky a obrovská únava a slabost. Bylo načase zajít za doktorem.

K doktorovi radši třikrát zbytečně než jednou pozdě
Po sérii vyšetření mi řekli něco, co mě naprosto šokovalo. Příčinou mojí únavy a slabosti prý není věk, ani pár kilo navíc, ale srdeční selhání. Onemocnění srdce? Byla jsem vyděšená, vždyť jsem jen občas nemohla popadnout dech a byla unavená... Kardiolog mi ale vysvětlil, že právě to je zrádnost srdečního selhání – navzdory tomu, o jak závažné onemocnění se jedná, projevuje se velmi nenápadně. Nemusí být na člověku hned vidět, ani člověk sám ho mnohdy nepozná. Proto jsem i já nad příznaky nejdříve mávla rukou. Pak mi pan doktor vysvětlil, že mé srdce funguje jen na 34 % a může v podstatě kdykoliv selhat úplně. To ve 45 letech slyšet nechcete. Zvlášť když máte rodinu a čtyři vnoučata. Honilo se mi hlavou – co se mnou bude, to umřu? 

„Dušnost, únava, nevýkonnost, svalová slabost, otoky končetin, nechuť k jídlu či rychlé přibývání na váze jsou příznaky, které si lidé s onemocněním srdce nespojují, a mohou tak potíže přehlížet. Přitom včasná diagnostika a pravidelné kontroly jsou tím nejdůležitějším pro úspěšné zvládání onemocnění. Pacientů s chronickým srdečním selháním neustále přibývá. Často se k lékaři dostanou až s první hospitalizací. Proto je důležité, aby příznaky nepodceňovali,“ říká ošetřující lékař paní Blanky doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. 

MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D.

Prvotní strach vystřídala alespoň částečná úleva. Pan doktor mě uklidnil, že srdeční selhání je možné léčit a za dodržování určitých pravidel se s ním dá kvalitně žít. Začala jsem chodit pravidelně na kontroly a brát léky. Někdy si ale vyčítám, že jsem nešla k doktorovi dříve. Dnes bych to řešila jinak a vypravila se za ním hned. Raději třikrát zbytečně než jednou pozdě.

Žiju jinak, ale žiju
Hodně věcí v mém životě se změnilo. O tom, že uklidím byt, jak se říká, „na jeden zápřah“, si můžu nechat jen zdát, zahrádka šla také stranou. Někdy mi nestačí síly ani na to, abych uvařila oběd rodině. Věci, které zdravým lidem nečiní problém, jsou pro mě hodně vysilující. Musela jsem se naučit odpočívat a fungovat tak, jak mi mé srdce dovolí. I přesto se snažím žít naplno. S dcerou chodíme nakupovat, s manželem na procházky, občas zajdeme na ples. Tancovat jako ostatní už ale nemůžu. Trávím spoustu času se svými pěti vnoučaty. Jsou to rošťáci, ale starají se o mě a to mě dojímá. Rodina je mi velikou oporou. S manželem jsme si řekli – v dobrém i zlém, ve zdraví i v nemoci a tak to je. Společně to zvládáme skvěle a věřím, že se dožiju svatby svých vnoučat.