Bestiální čin: Vlha pestrá ve smrtelném ohrožení!

Autor: eva dne: Čt, 06/01/2017 - 06:34.

Neskutečný bestiální čin, který nemá obdoby svou krutostí.

Desítku obsazených hnízd s dosud nevylíhnutými mláďaty silně ohroženého ptačího druhu vlha pestrá chtěl někdo zničit v Čejkovicích na Hodonínsku, kde je největší koncentrace hnízdišť těchto pestrobarevných ptáků. Neznámý pachatel zalepil montážní stavební pěnou postupně celkem 57 vletových otvorů do hnízdních nor, které si zde vlhy vybudovaly. Některé z nor ale naštěstí nebyly obsazené. Kvůli ucpaným vletovým otvorům se tak hnízdící ptáci nemohli dostat dovnitř ani ven a zahřívat vajíčka. Uvězněným vlhám pak hrozila pomalá trýznivá smrt dehydratací a hladem. Inspektorům České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a zástupcům České společnosti ornitologické, kteří se na místo dostavili, se podařilo otvory zprůchodnit a některé jedince tak zachránili.

„Bylo to velké štěstí. Kvůli šetření jiného případu byli naši inspektoři zcela náhodou nedaleko. Když se o tomto neuvěřitelném barbarství dozvěděli, mohli okamžitě zasáhnout. Ihned začali s odstraňováním montážní pěny a uvolňováním vletových otvorů. Při tom zjistili, že uvnitř se nacházejí ještě živí jedinci. Nalezeno bylo celkem 5 uvězněných ptáků. V jednom případě bylo po odstranění montážní pěny vidět i vajíčka,“ popsal zásah Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

„Kolonii vlh se pachatel pokusil vyhladit v jejich nejcitlivějším možném období – v době hnízdění. Ptáci uvěznění v norách tak byli odsouzeni k pomalému umírání na svých hnízdech. Pokud samice prožila něco takového, rozhodně vajíčka nezahřívala a už se k nim ani nevrátí, i kdyby toto strádání přežila,“ konstatoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Případ byl oznámen také Policii ČR, která převzala vyšetřování případu. Hnízdní nory budou ornitologové dále pravidelně sledovat až do úplného vyvedení mláďat. Pokud nebude prokázán přímo trestný čin, tak mohou inspektoři zahájit správní řízení podle zákona na ochranu přírody a za škodlivý zásah do vývoje zvláště chráněného druhu uložit fyzické osobě pokutu až do 100 tisíc korun, právnické nebo podnikající fyzické osobě pak až do 1 milionu korun.

Vlha pestrá je pták o velikosti špačka z řádu srostloprstých a stejně jako její příbuzní – ledňáček nebo dudek – je také velmi pestře zbarvená. Pro vlhy je typický mírně zahnutý zobák, špičatá křídla a prodloužená dvě prostřední pera v ocase. Vlha pestrá je zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený druh.

Hnízdí v suchých oblastech s písčitými a hlinitými stěnami, jako jsou pískovny, strmé svahy či strmé břehy řek, ve kterých si vyhrabávají jeden až dva metry hlubokou noru. Na konci nory je mělká kotlinka, do které samička snáší obvykle 5–7 vajíček, na kterých sedí převážně sama 20–22 dní. Oba rodiče o mláďata v hnízdě pečují asi 20 dní, pak mladí hnízdo opustí a jsou ještě asi 12 dní krmeni v okolí. Často se na krmení podílí jeden, případně i dva obvykle nedospělí, nespárovaní ptáci, tzv. „helpeři". Odlet do zimovišť začíná koncem srpna a poslední ptáci nás opouštějí do konce září. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. roce, nejvyšší zaznamenaný věk v Česku a na Slovensku je přes 10 let.

Na jednom místě je možné pozorovat většinou více párů vlh – často hnízdí v koloniích. Páry spolu zůstávají několik hnízdních sezón a jsou také věrné svému hnízdišti. Živí se pouze hmyzem (blanokřídlí, vážky, dvoukřídlí, motýli, rovnokřídlí a brouci). Typické pro vlhy je otloukání úlovků o větev nebo jinou podložku: u větších druhů hmyzu je tím rozbíjena kutikula, blanokřídlí jsou takto zbavováni žihadla., který loví za letu. Vlhy také často vysedávají na vyvýšených místech, například na suchých stromech nebo drátech elektrického vedení. První hnízdění bylo v České republice zaznamenáno teprve v 50. letech. V současnosti u nás početnost vlh stoupá.

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí, Foto: Gašpar Čamlík a Dušan Boucný